Nemohli byste jít

" filozofovat někam jinam?" zeptal se podrážděně. "Já se pokouším přemýšlet."
"O čem?" zeptal se Kollberg.
Zazvonil telefon. "Beck."
"Tady Hjelm. Jak vám to jde?"
"Mezi námi, vůbec ne."
"Už jste zjistili totožnost toho chlapíka, co mu z obličeje nic nezbylo?"
Martin Beck znal Hjelma dávno a velice si ho cenil. A nebyl sám, někteří Hjelma dokonce pokládali za nejschopnějšího technika na světě. Muselo se s ním ovšem umět jednat.
"Nezjistili," odpověděl Martin Beck. "Zřejmě nikomu nechybí. A vyptáváním se taky nic nezjistilo."
Zhluboka se nadýchl a pokračoval:
"Snad nechceš tvrdit, že jste něco zjistili vy?"
Hjelmovi se muselo lichotit, to o něm věděl každý.
"Něco málo snad jo," řekl samolibě. "Trochu jsme si ho prohlédli. Pokusili jsme se dokreslit si detaily. Abychom si ho mohli představit jako živého. Mám dojem, že se nám podařilo zjistit do určité míry jeho charakter."